Co je za nemoc nachlazení?

V kterémkoliv ročním období se v určité závislosti na vlhkém a sychravém počasí objevuje u většího počtu lidí lehký pocit únavy, pálení v krku, šimrání v nose, prostě příznaky onemocnění, které zpravidla označujeme jako "něco na mě jde." Pokud se snažíme o přesnější pojmenování tohoto stavu, pak je to rýma, chřipka nebo nachlazení. 

Poslední označení bývá pravdě nejblíž, protože nejčastějším onemocněním horních cest dýchacích jsou virové záněty, které nás většinou postihují po předchozím prochladnutí.

Viry útočí

Za původce tohoto onemocnění byl dlouhá léta považován streptokok beta, který vyvolává jak místní záněty, tak i komplikace v podobě chorob srdce, kloubů a ledvin. Bylo však prokázáno, že prvním mikroorganismem, který postihuje sliznici cest dýchacích, není streptokok, ale virus. Přestože byla chřipka dlouhou dobu známa jako jediný virus způsobující katar horních cest dýchacích, v 70.letech dvacátého století byly objeveny skupiny virů, zvané adenoviry, které napadají tkáně nosohltanu a způsobují poměrně lehká onemocnění, mnohými příznaky podobná chřipce.

Obojí začíná náhle. Onemocnění způsobená adenoviry však začínají rýmou, tedy zánětem nosní sliznice, zatímco chřipky se obvykle dříve objevuje zánět hrtanu a o něco později i průdušnice. Také teplota je většinou nižší než u chřipky, a i když únavu a bolesti hlavy nelze podceňovat, nebývají celkové příznaky takového druhu, aby člověka zahnaly do postele. Poměrně hůře snášejí onemocnění děti. Mohou mít vysokou teplotu a bolesti břicha spojenou s průjmy. Protože dospělí většinou onemocnění přecházejí, šíří se infekce všude, kde se zdržují, a prevence v širším slova smyslu se stává velmi obtížnou. Podaří-li se nám vyhnout chorobě v době jejího výskytu, lze to přičíst jen dobrému stavu organismu a jeho odolnosti.

Odolnost = hradní příkop

Nákaza se šíří kapánkovou cestou, virus proniká do buněk sliznice, v nich se pomnožuje a během krátké doby dozrává. Napadená buňka praská, infikuje další a vzniká období, kdy do narušené sliznice dýchacích cest mohou pronikat choroboplodné zárodky a způsobit nové stádium zánětu - hnisavé onemocnění. Tato druhá fáze vzniká za předpokladu, že byl organismus už předem oslaben, ať už nějakým dřívějším onemocněním nebo špatnou životosprávou. Odolnost snižuje špatná výživa, nadměrné kouření a konzumace alkoholických nápojů, nedostatek spánku a nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu a nadměrná zátěž stresem.

Dokonce velmi nežádoucí prvky pro průběh choroby mohou být rezistentní formy mikrobů, které jsme si v těle sami vypěstovali, když jsme u předchozího onemocnění nedodržely předepsané dávkování antibiotik nebo je nevyužívali v plném počtu, který nám předepsal lékař. Může se tak stát, že se z celkem nevinného lehkého onemocnění stane chronický proces s komplikacemi.

Jak tedy na ně?

V době, kdy už je kapénkové infekce všude kolem nás plno, je poněkud pozdě si připomínat, že bylo vhodné začít v létě s otužováním, že bylo o dovolené na čase využít čerstvého vzduchu a naučit se zhluboka a správně dýchat, že už dávno jsme měli nechat kouření a najít si čas pro trochu tělocviku a třeba i saunu. V takové době bychom si špatně posloužili, kdybychom zanedbanou péči a odolnost chtěli dohnat naráz, bez postupného navykání na chlad i náročnější cvičení. Prochlazení a únava by obranné schopnosti našeho organismu ještě snížily.

Můžeme si ale svůj stav vylepšit jinak. Zlepšit podíl vitamínů ve stravě a oblékat a obouvat se přiměřeně k počasí. Srovnejme si jen několik paradoxních skutečností. Jak vycházíme oblečeni při stejné teplotě, třeba v 10 stupních Celsia, jsou-li na teploměru v lednu nebo koncem září? V prvém případě v teplých zimních botách a navlečeni do kožichů a zimních bund, v druhém případě nalehko, často ještě v sandálech.

Chceme-li se tedy vyhnout virovým zánětům horních cest dýchacích, neřiďme se kalendářem, ale raději teploměrem. A bylo by dobré připomenout i svým dětem, že "čvachtat" se v loužích je sice zábavné, ale chce to svůj čas a správné obutí. Připomeňme sobě i členům své rodiny, že chvíle, které se musí po nachlazení strávit doma v posteli podle rad lékařů, jsou daleko delší než ty, které stačí k převlečení, jestliže se někdo z nás na svých cestách zpotil nebo promáčel.