V takovém světě je o to více nutné usilovat o kvalitu
vlastního života. Každý z nás může udělat mnoho věcí pro to, aby denně prožíval
více radosti. A co je důležitější, radosti, naplnění a spokojenosti můžete
dosáhnout tak jednoduše, že změníte své myšlenky a způsob jednání. Existuje
několik jednoduchých věcí, které můžeme zavést hned a které výrazně změní
kvalitu vašeho života.
Nejdůležitější, je naučit se žít vědomě.
Mysl, která se bojí, nevytvoří nic tvůrčího. (Konfucius)
Vědomí neboli vědomý život má mnoho rozměrů. Vědomý člověk
rozumí sám sobě, svému místu ve světě, dokáže pochopit ty, kteří jsou úplně
jiní, mají jiné hodnoty, chovají se jinak než my. Vědomý člověk zavrhl strach a
žije naplno.
Jak začít žít vědoměji?
Už to, že se vám v hlavě rodí taková otázka, znamená, že
jste již vstoupili na cestu vědomého života.
Krok 1 Bdělost - Přítomnost - Vipassana
Vipassana je jednou z nejstarších meditačních technik v
Indii. Před více než 2500 lety ji objevil Gotama Buddha, který ji vyučoval pod
názvem UMĚNÍ ŽÍT. Cílem této techniky je osvojit si umění vidět věci takové,
jaké jsou, a odstranit z mysli a ducha všechny nečistoty. Výsledkem je nejvyšší
štěstí, jehož zdrojem je osvobození, pocit svobody od všech břemen, která nás
dosud tížila. Vipassana je způsob transformace, kterou můžeme uskutečnit sami v
sobě prostřednictvím bdělé pozornosti. Techniku všímavosti, stejně jako můžeme
říci o vipassaně, se lze naučit, a co je důležitější, stojí za to se ji naučit.
Pro začátek doporučuji knihu s názvem "Mahámudra a vipassana Bdělé vědomí:
Instrukce k retreatu".
Krok 2 Vědomé uvolnění stresu
Když jsme ve stresu, rozrušení, nedokážeme myslet a jednat
moudře. Přemíra pracovních a rodinných povinností, přemíra nových zážitků,
poznatků a podnětů, kterým jsme denně vystaveni, způsobuje, že stále více lidí
propadá frustraci, depresi, hněvu nebo apatii. V takovém citovém rozpoložení
nejsme schopni udělat nic dobrého ani pro sebe, ani pro druhé. Pokud nám tedy
záleží na sobě a na našem životě, chceme, aby byl šťastný, měli bychom se
naučit zvládat různé druhy emocí. Někteří lidé radí, abychom si v takových
chvílích našli místo, kde se můžeme vykřičet. Osobně nejsem zastáncem této
metody. Myslím, že pouhým křikem naše problémy, které nás trápí, nezmizí,
nevyřeší se. Je to, jako když žena křičí při porodu, ale porod nebolí o nic
méně. Místo toho, křiku třeba vědomě dýchat.
Je to tak jednoduché? Ano!
Vědci vypozorovali, že v situacích nervozity a stresu člověk
dýchá mnohem rychleji a mělčeji. Právě v takových chvílích, kdy cítíme příliv
negativních emocí, se můžeme vědomě nadechnout, zhluboka dýchat a pomalu
vypouštět vzduch. Tento způsob dýchání vás automaticky zklidní, protože
fyziologicky jsme uzpůsobeni tak, že se při klidném, hlubokém a vyrovnaném
dýchání se nemůžeme rozrušit.
Už jste se naučili pozorně sledovat život, své tělo, své
reakce a ostatní lidi. Naučili jste se také vědomě pracovat s negativními
emocemi. To je na začátek docela dost. Dnešek je tedy jen dalším krokem k
lepšímu životu.
Krok 3 Proměňte práci na zábavu
Už slyším protesty těch, kteří berou pracovní povinnosti
velmi vážně. Práce není zábava. V životě jsem neslyšel větší nesmysl. Práce by
měla být zábavou, a to zábavou dobrou. Práce tvoří většinu vašeho života.
Chcete ho prožít smutně, naštvaně, nespokojeně? Moje výzva k zábavě neznamená,
že byste neměli brát práci vážně. Jenže vážně neznamená s vážnou tváří, ale
zodpovědně. Můžete mít smysl pro humor, můžete žertovat a zároveň dělat velmi
vážnou práci. Práci můžete dělat dobře jen tehdy, když ji máte opravdu rádi,
když v ní trávíte čas příjemně a s radostí. Práce není otroctví, i když se
většina z nás chová, jako by otroky byla. Děláme to, co se nám nelíbí. Děláme
to špatně, nekvalitně, bez citového zaujetí a bez pocitu uspokojení. V průběhu
let se v nás hromadí hněv a my se stáváme zahořklejšími a ztrácíme životní
energii.
Princové z pohádky vymřeli před tisíci lety, ti, kteří
zůstali, jsou za sedmero horami a sedmero...
Nečekejte, že se něco zázračného stane samo od sebe. Nejprve
se vědomě podívejte na to, co děláte profesně, co děláte ve svém takzvaném
volném čase a jak se vypořádáváte se vším, co ve vás vyvolává hněv.