Lupénka nebo psoriáza - choroba možna i na celý život

Psoriáza patří mezi nejčastější kožní onemocnění, u kterého v posledních letech zaznamenáváme nárůst. Její vzestup je připisován stoupajícím nepříznivým vlivům životního prostředí.  

Přibližně 2-5 % středoevropské populace je postiženo nějakou formou psoriázy (v ČR cca 300.000 lidí). Bílá rasa je postižena nejvíce, výskyt postupně klesá u ras ostatních. Vznik je možný v každém věku a obě pohlaví jsou postižena stejně. První klinické projevy se nyní přesunují do ranějšího věku.

PROVOKUJÍCÍ VLIVY 

Jedná se o zánětlivé kožní onemocnění, kde se na vzniku onemocnění podílí řada faktorů. Psoriáza je známá svou dědičností (přesný gen či geny se dosud nepodařilo identifikovat), chronickým průběhem s obdobími klidu a vzplanutí onemocnění. Typické je zhoršování v jarním a zimním období. Ke známým provokujícím vlivům patří např. přechození angíny nebo virózy, déletrvající stres, hormonální výkyvy nebo užívání některých léků. Alkohol bývá zhoršujícím faktorem spíše u mužů, zatímco projevy psoriázy bývají horší u žen-kuřaček. Patogeneticky se jedná o chorobný proces charakterizovaný urychleným vyzráváním buněk pokožky spolu se zánětlivou reakcí v podkoží.

PROJEVY V RŮZNÝCH VARIANTÁCH

Základními klinickými projevy jsou buď ploché růžově červené ostře ohraničené chorobné plochy různé velikosti kryté suchými stříbřitými šupinarni, nebo drobné
sterilní neprominující (nevyčnívající) pustulky (pupínky vyplněné žlutým obsahem) vyseté na zánětlivě změněné spodině. Variant klinických projevů je velmi mnoho
a jsou rozmanité (od izolovaných ložisek vyskytujících se jedenkrát za život až po chronická ložiska trvající roky). Existují i velmi závažné varianty onemocnění ohrožující život pacienta.

Akutní forma psoriázy

Objevuje se často po horečnatém onemocněním horních cest dýchacích nebo po angíně. Typická je pro mladší věkové ročníky. Výsev postihuje trup a končetiny. Charakteristický je hustý výsev plochých papulek velikosti cca nehtu růžové až sytě červené barvy
s bělavou šupinkou na povrchu. Projevy, potažmo celý kožní povrch, jsou velmi dráždivé, většinou se považují za alergii. Na standardní antialergickou léčbu nereagují
a diagnózu poté stanoví dermatolog (někdy pomocí vyšetření vzorku kůže). Léčbu volíme u této formy velmi obezřetně, protože kůže nesnáší řadu léčebných postupů. Vhodné je omezení mytí a používání mýdel, kartáčů, frotýrování, atp. Z aplikačních forem vyhovují tekuté pudry, mléka a krémy.

Chronická lupénka

Postihuje typicky určitá místa na těle (tzv. predilekční lokalizace). Typický bývá symetrický výskyt na loktech, kolenou, v oblasti drobných kloubů ruky, kolem kotníků, ve kštici, na nehtech. Tato varianta se nazývá psoriasis vulgaris. Jde většinou o dlouhodobě přetrvávající různě velká hnědočervená ložiska s nánosem lpějících šupin stříbřité barvy. Projevy ve kštici bývají v šíjové krajině, za ušima a na vlasové hranici.

Generalizovaná psoriáza

Je naštěstí vzácná. Vyznačuje se rudými, hladkými, lesklými ložisky. Průběh je horečnatý, s celkovými příznaky a může skončit smrtelně. Pacienti nesnáší řadu mastí a krémů, kůže je citlivá, bolestivá.

Lokalizovaná varianta pustulózní psoriázy

Lupénka s "hnisanými puchýřky" je častější než její generalizovaná forma. Výsevy se objevují na dlaních a ploskách. Pro pacienty jsou velmi nepříjemné, protože ztěžují chůzi, vyřazují je z práce a jsou velmi vzdorné vůči jakékoli léčbě.

Kloubní forma lupénky

Vyskytuje se asi u 10% pacientů s lupénkou. Projevuje se deformitami malých kloubů ruky, postihuje křížovou kost a další klouby.

Nehtová forma lupénky

Vyskytuje se často. Projevuje se dolíčkováním nehtové ploténky, žlutavými skvrnami pod jednotlivými nehty a někdy i ztrátou celé nehtové ploténky, což může napodobovat plísňové postižení.

Popsané projevy a jednotlivé formy se mohou také vzájemně kombinovat.

PRŮBĚH ONEMOCNĚNí

Lupénka pacientům většinou nepůsobí velké potíže. Některé akutní výsevy mohou svědit, pustulózní varianty spíše pálí. Průběh bývá různý. Akutní formy lupénky se mohou objevit během několika týdnů. Obvykle je ale trvání delší a často přechází ve formu chronickou, která může trvat s občasnými exacerbacemi (vzplanutí choroby) a remisemi (období klidu, bezpříznakové) měsíce, léta anebo celý život. Lupénka může vzniknout rovnou jako forma chronická. Zejména chronická varianta představuje velkou psychickou zátěž pro pacienta a jeho nejbližší okolí.

LÉČBA JE MOŽNÁ CELOŽIVOTNÍ

Léčba je celoživotní, je komplexní záležitostí a léčebných možností je řada. Výběr léčebné metody závisí na aktuálním klinickém stavu. Výhodné je střídání léčebných metod (rotační léčba), protože se tak minimalizují vedlejší a nežádoucí účinky jednotlivých léčebných přípravků a procedur. Součástí léčby musí být sanace (vyhojení) a prevence provokačních vlivů. Vlastní léčba musí zohledňovat rozsah postižení, intenzitu, lokalizaci kožních projevů, postižení jiných orgánů (např. kloubů). V současnosti je k dispozici široká paleta terapeutických možností psoriázy. Základem terapie je terapie místní, lokální.

LOKÁLNí PŮSOBENí

V lokální léčbě vycházíme z obecných zásad zevní terapie, zejména bereme ohled na věk pacienta, lokalizaci, formu, stadium, intenzitu, rozsah projevů a předchozí léčbu.
Od toho se odvíjí nejen volba účinných látek a vhodného masťového základu (mast, krém, mléko, apod.) podle formy onemocnění, ale také rozhodnutí, zda bude dostačující léčba ambulantní, denní ve stacionáři nebo hospitalizace.

• Keratolytika - slouží k odstranění šupin z povrchu ložisek. Hlubší keratolytický účinek mají mastnější základy, krémové formy používáme zejména pro kosmetickou přijatelnost, ale jen na určité lokality těla (obličej, třísla, podpaží, kštice, apod.). Běžně se používá kyselina salicylová nebo močovina.
• Analoga vitaminu D3 - patří mezi moderní léčbu lupénky. Jsou standardem v léčbě středně těžké psoriázy a ve srovnání s kortikosteroidy jsou účinnější. Nevýhodou je, že dráždí okolní kůži a že efekt nastupuje později. Výhodou je, že jsou bezbarvé a nezapáchají.
• Biologická léčba - Psoriáza se v současnosti také léčí i biologickou formou a to v podobě dvou procesů. První způsob této léčby se soustřeďuje přímo na buňky imunitního systému v nichž ovlivňují psoriatický zánět. Druhý proces léčby nemá přesné specifikace a soustřeďuje se na cytokiny přičemž ovlivňují zánět na vícero úrovních.
• Selektivní retinoidy 3. generace - jsou určeny k léčbě lehkých a středně těžkých forem psoriázy. Aplikují se 1-2krát denně, lze je použít do kštice, na obličej i na ostatní části těla. Dají se kombinovat s kortikosteroidy a fototerapií. Vedlejší účinky jsou iritační povahy, vázané na místo aplikace.
• Cignolin (dithranol) - patří ke klasické léčbě lupénky. Jeho nevýhodou kromě barvících účinků (barví kůži, vlasy, oděv i nábytek) je vyšší iritační (dráždicí) potenciál. 
• Dehet - patřil po řadu desetiletí k hlavním antipsoriatickým lékům. Od roku 2000 se v zemích EU nemají používat přípravky obsahující kamenouhelný dehet. Nahradily ho dehty rostlinné (jehličnanové). 
• Kortikosteroidy - jsou nejčastěji předepisovany. Jsou efektivní, ale při jejich užívání je nutné mít na paměti jejich vedlejší účinky. Aplikace častější než lx denně není účinnější, pouze zvyšuje riziko četných vedlejších účinků.

CELKOVÁ TERAPIE

Celková léčba se užívá u forem generalizovaných nebo nereagujících na zevní léčbu (vulgární psoliáza) a u pustulózních forem psoriázy. Celkovou léčbu vždy kombinujeme s ostatními formami léčení. Používají se retinoidy, cyklospolin A, metotrexát a hit posledních let, tzv. biologika. Léčba patří do rukou odbomika s klinickými zkušenostmi.

Fyzikální léčba, resp. fototerapie

Je léčebná metoda využívající účinků UV záření a je nedílnou součástí léčby psoriázy. Pro léčbu psoriázy se v současné době považuje za nejúčinnější terapie 311 nm UVB a PUVA terapie. K modifikaci fyzikální léčby lze přiřadit balneofototerapii (léčba lázeňská) a talasoterapii (léčba přímořská). Péče o psoliatiky musí být komplexní, zahrnující kromě cílené léčby i úpravu životního stylu s omezením provokačních vlivů, každodenní péči o kůži v období klidové fáze stejně jako včasnou a správnou léčbu nově vzniklých projevů.