Aby nezemřeli žízní, museli vojáci na válečných výpravách pít vodu ze špinavých pramenů. Denní konzumací vína chránil Caesar své vojáky před zárodky cholery, tyfu a průjmu. Výskyt nemocí byl samozřejmě nižší. Toto preventivní opatření používal ve své armádě i Napoleon. Víno bylo jedním z nápojů, které se denně konzumovaly k jídlu, mělo víceméně stejný význam jako dnes voda.
Teprve zhruba před 300 lety začaly nabývat na významu další nápoje. Káva, čaj a pivo se stávaly stále oblíbenějšími. I dnes máme tendenci pít jiné nápoje, například minerální vody, džusy a jiné perlivé nápoje. V průběhu staletí se měnil i vztah k vínu. Dříve bylo víno považováno za běžný nápoj, ale dnes je považováno za luxusní nápoj, který se pije při zvláštních příležitostech. Spotřeba vína se stala jakýmsi ukazatelem společenského postavení a životní úrovně. Roste spotřeba vysoce kvalitních vín. Přestože spotřeba vína na obyvatele v porovnání s našimi předky klesla, není nouze o milovníky vína, kteří si jeho chuť vychutnávají.
Víno se pije pro potěšení, ale nemělo by se zapomínat, že má také léčivé účinky. Vědecký výzkum potvrdil to, co už dávno věděli řečtí filozofové. Doporučuje se vypít 1 až 2 sklenice vína denně. Lidé, kteří pijí víno s mírou, mají nižší hladinu cholesterolu, jsou méně náchylní ke vzniku krevních sraženin a embolií a riziko infarktu je u nich výrazně nižší než u abstinentů.