Vliv stárnutí na funkci štítné žlázy a jak jí pomoci.

10.04.2021

Choroby štítné žlázy postihují čtyři až pětkrát častěji ženy než muže, především pak starší ročníky.Nejpočetnější rizikovou skupinu z hlediska výskytu těchto chorob v naší populaci tvoří ženy po menopauze, zejména pak ženy nad 65 let věku. Populační studie varují, že během příštích 25 let vzroste počet seniorů asi o polovinu, úměrně tomu se zvýší i počet pacientů s chorobami štítné žlázy.  

Úvodní obrázek. Foto: Shutterstock.com
Úvodní obrázek. Foto: Shutterstock.com

U starších osob probíhají onemocnění štítné žlázy (hlavně jde o snížení její funkce) nenápadně. Nemocní potíže buď nemají, nebo je mylně připisují obtížím spojeným se stárnutím.

Žláza jako motýlek

Za normálních podmínek bývá štítná žláza uložena na krku. Má motýlovitý tvar, její dva laloky, levý a pravý, jsou spojeny zúženou částí - istmem. Tato zúžená část štítné chrupavky se nalézá těsně pod prstenčitou chrupavkou průdušnice. Za štítnou žlázou jsou uloženy dva páry příštítných tělísek. Samotná žláza je složena z jednotlivých malých dutinek - folikulů, v nichž se tvoří a jsou skladovány hormony štítné žlázy - tyroxin a trijodtyronin. V buňkách uložených mimo folikuly - v parafolikulárních buňkách - vzniká hormon kalcitonin. Účastní se hospodaření s vápníkem a tím ovlivňuje mineralizaci kostí.

 

Jedinečné hormony

Štítná žláza je žlázou s vnitřní sekrecí, což znamená, že hormony, které se v ní tvoří, vylučuje přímo do krve. Z tohoto důvodu bývá velmi dobře prokrvena. Pět mililitrů krve proteče odhadem jedním gramem tkáně štítné žlázy za jednu minutu. Tyroxin i účinnější trijodtyronin umožňují normální vývoj jedince, regulují hospodaření s energií i látkovou výměnu v těle. Hormony štítné žlázy jsou jedinečné v tom, že obsahují asi 60 procent jodu. Přiměřený přísun jodu je pro jejich správnou tvorbu a funkci nezbytným předpokladem.

 

Struma neboli vole

Velikost štítné žlázy se liší podle věku, pohlaví, tělesné hmotnosti či příjmu jodu potravou. Každé její zvětšení je označováno jako "struma", česky "vole". Pokud se štítná žláza začne zvětšovat, narůstá směrem dozadu a dolů. Může nastat situace,
že zvětšená žláza zasahuje až do hrudníku za hrudní kost - retrosternálně (latinsky hrudní kost = sternum, retro = vzadu). Někdy kvůli svému zvětšení tlačí na okolní struktury a tak vyvolává obtíže při polykání, dýchání, obrnu hlasivek s následnou změnou hlasu.

Ke zvětšení štítné žlázy vede nedostatek hormonů štítné žlázy, nádory, záněty apod. Nedostatek hormonů štítné žlázy může nastat hlavně při nedostatku jodu, bez kterého se hormony nemohou tvořit, a vzácně také při nadměrné konzumaci strumigenů v potravě. Strumigeny jsou látky blokující vychytávání jodu štítnou žlázou, obsahuje je zejména brukvovitá zelenina. K chybění hormonů štítné žlázy dále vedou vrozené poruchy jejich tvorby nebo zvýšené nároky na jejich produkci, např. v dospívání
a také během těhotenství.

Zvětšení štítné žlázy může být difuzní, zasahující rovnoměrně celou žlázu, nebo v ní mohou být vytvořeny uzly. Jsou-li přítomny uzly, je třeba, aby lékař vyloučil nádorové onemocnění. Struma může být spojena se sníženou i zvýšenou funkcí štítné žlázy.
K posouzení velikosti štítné žlázy se nejčastěji používá ultrazvukové vyšetření. To je nebolestivé a pro pacienta šetrné a nezatěžující. Někdy se štítná žláza zobrazuje za pomoci radioaktivních izotopů technecia či jodu. Tato metoda posuzuje aktivitu štítné žlázy, rychlost tvorby hormonů, která může být vysoká či nízká v celé žláze nebo se v jednotlivých okrscích žlázy může lišit.

Bez jodu to nepujde

Existují takzvané endemické oblasti s vysokým výskytem lidí s nedostatkem jodu, které následně postihne onemocnění štítné žlázy (tyreopatie). Častěji jsou postiženy starší osoby z těchto regionů. Česká republika v minulosti mezi tyto endemické oblasti patřila. V 50. letech 20. století bylo proto započato s jodováním jedlé soli. Naši populaci můžeme nyní označit jako dobře zásobenou jodem, ještě v nedávné minulosti tomu tak ovšem nebylo.

Lidé se sníženým příjmem

Z hlediska dostatečného přívodu jodu existují i nyní rizikové osoby. Jsou to lidé se sníženým přívodem jodu v potravě a někdy zároveň zvýšenou potřebou hormonů štítné žlázy. Patří sem děti, těhotné a kojící ženy a senioři. Ve stáří potřeba hormonů štítné žlázy spíše klesá, ale potrava lidí vyššího věku bývá častěji na jod chudá, například následkem omezení solení či vyhýbání se konzumaci mořských ryb a dalších produktů z moře. Při nedostatečném přísunu jodu pak vzniká výše zmíněná struma neboli zvětšení štítné žlázy.

Nadměrné dodávky někdy škodí

Naopak nadměrný přísun jodu může v některých případech i škodit. K nadměrnému přísunu jodu potravou může dojít například v případě, že pacient užívá kombinovaný multivitaminový a multiminerálový přípravek, k tomu je jeho přísun jodu potravou přiměřený a ještě ve snaze zvýšit jej užívá tablety s jodem nebo je mu předepsán jodid k usnadnění odkašlávání či jako lék proti sklerotickým změnám. K velké zátěži jodem dochází také při rentgenovém kontrastním vyšetření (zobrazení měkkých tkání a orgánů při použití rentgenkontrastní látky s velkým obsahem jodu) nebo při užívání léku proti nepravidelné činnosti srdce, amiodaronu, který má velké množství jodu ve své struktuře. Lékaři na tato rizika myslí a funkci štítné žlázy v těchto případech pečlivě sledují.

Snížená funkce štítné žlazy

Jaké příznaky se mohou vyskytovat při chorobách snižujících funkci štítné žlázy? Bývá to především celková únava, spavost, zimomřivost, pocity psychického zpomalení, ztuhlosti až bolestivosti ve svalech. Stoupá hmotnost, může se objevit zácpa, pocit nadýmání. Někteří pacienti si stěžují na potíže při mluvení, mají pocit, jako by je neposlouchal jazyk. Kůže může být hrubá, suchá, nažloutlá. Typickým příznakem je prosáknutí obličeje, zejména víček a jazyka. Výraz obličeje se tím změní. Vlasy jsou zhrubělé a vypadávají, může prořídnout i zevní část obočí. Snížená funkce štítné žlázy někdy vede ke zhoršení vysokého krevního tlaku i cukrovky. U pacientů se sníženou funkcí štítné žlázy je typická zpomalenost v reakcích na otázky, v pohybech, hlas je celkově zhrublý a hlubší, než normálně bývá.

Zvýšená funkce štítne žlazy

Z příznaků, které svědčí pro zvýšenou funkci štítné žlázy, jsou považovány za nejvýznamnější: pokles tělesné hmotnosti (někdy velmi výrazný - až deset kilogramů
za měsíc), dále nervozita, nespavost, celkový neklid a únava, pocity horka, pocení, bušení srdce, které není vázáno na tělesnou námahu. U starších osob vystupují do popředí pocit nepravidelnosti srdeční akce, pocit hladu, častější stolice. Občas se setkáváme i s pocity tlaku do krku. Při zvýšené funkci štítné žlázy na podkladě jejího autoimunitního zánětu, tzv. Graves-Basedowově chorobě, se mohou objevit také příznaky postižení očí, např. pálení očí, otoky víček, slzení, dvojité vidění. Autoimunitní zánět je situace, kdy tělo reaguje agresivně proti vlastní štítné žláze. Tvoří se protilátky, které stimulují žlázu k nadměrné činnosti. U starších osob je nejčastější příčinou zvýšené funkce štítné žlázy polynodózní (víceuzlová) toxická struma. Je to typické onemocnění starších žen z oblastí endemické strumy.

Co způsobuje věk

Vliv stárnutí jedince na funkci štítné žlázy se projevuje tím, že se vzrůstajícím věkem klesá obrat hormonu tyroxinu. Na toto je třeba myslet hlavně u pacientů, kteří užívají hormony štítné žlázy v tabletách. Dávky hormonů podávaných při snížené funkci štítné žlázy mohou lékaři časem snižovat. Předávkování hormony štítné žlázy vyvolává pochopitelně stejné příznaky jako zvýšená funkce štítné žlázy. Této situaci se dá předejít tím, že pacient je v pravidelných intervalech sledován a kontrolován lékařem.