Proč jsou ptáci považováni za potomky dinosaurů?

Myslíme si, že o dinosaurech víme všechno: byli to obrovští plazi, tak mocní, že žádná jiná forma života se nemohla postavit jejich nadvládě. Vládli 160 milionů let, dokud je pravděpodobně nevyhladil náraz meteoritu do Země.

Dnes však víme, že ne všichni dinosauři byli obři se šupinatou kůží. Mnozí z nich byli malí a pravděpodobně přežili a vyvíjeli se: jsou to ptáci.

Proč jsou ale ptáci považováni za potomky dinosaurů?

V posledních desetiletích byla tato hypotéza potvrzena díky nálezům fosilií v Číně a Mongolsku. Bezpochyby dokazují přítomnost peří: jsou to dinosauři, ale jsou jiní, než jsme si představovali.

Epidexipteryx žil před 154 miliony let, na konci jury. Byl malý, měl velké oči a velmi dlouhé zuby. Jeho nohy mu umožňovaly šplhat po stromech a lovit hmyz.

A co je nejdůležitější, jeho tělo bylo pokryto peřím.

Paleontologové se původně domnívali, že slouží k zahřívání, ale mýlili se: čtyři dlouhá pera vyrůstající z ocasu byla téměř jistě ozdobná a podobně jako u moderních ptáků sloužila k přilákání samic nebo k zastrašení soupeřů.

Mohlo by to fungovat na stromech. Na zemi už mnohem méně

Často se poukazuje na existenci přímé souvislosti mezi dinosaury a ptáky. V Mongolsku byly nalezeny fosilie Sauronitoida sedícího na hnízdě. Tito dinosauři kladli vejce a z nich se líhli.

Hlídali hnízdo, aby ho ochránili před oviraptory, predátory vajec. Tito dinosauři se podobali ptákům i tvarem, měli mohutný bezzubý zobák a jejich tělo pokrývalo peří.

Nebezpečnost oviraptora však nebyla ničím ve srovnání s jinými predátory: Gigantoraptor je s délkou osmi metrů a hmotností jeden a půl tuny největším opeřeným exemplářem, jaký byl kdy objeven.

Dlouhá symetrická pera na předních končetinách a ocase byla podobná perům moderních ptáků: nesloužila k létání, ale k zastrašení protivníka.

Objev dalšího dinosaura, mikroraptora, nás posunul na zcela novou úroveň. Žil a lovil na stromech a pravděpodobně měl teplou krev: jeho peří sloužilo k létání. Dlouhá, aerodynamicky tvarovaná pera pokrývala jeho přední i zadní končetiny a umožňovala mu plachtit se čtyřmi křídly.

V čínských lesích nebyl mikroraptor jediným létajícím dravcem

Sinornithosaurus, jeho blízký, ale větší příbuzný, měl stejné schopnosti. Když se tito dinosauři setkali, byl z toho velkolepý lov.

Peří sinornithosaura mělo mikrostrukturu shodnou s peřím moderních ptáků. Paleontologové našli ve fosiliích pigment, který jim umožnil rekonstruovat původní barvu opeření: kombinaci červenohnědé, žluté, šedé a černé, která byla ideální pro maskování v lese. Stejně jako mnoho dnešních dravých ptáků.

Ač se to může zdát neuvěřitelné, existuje mnoho indicií, které naznačují blízký vztah mezi ptáky a dinosaury: tito obři byli opeření, teplokrevní a v některých případech měli vyvinuté struktury, které jim umožňovaly plachtit a možná i létat.